Letos se Den architektury konal v Kutné Hoře již potřetí ve funkcionalistické Zelenkově vile. V podvečerní atmosféře vily představil Aleš Pospíšil nejvýznamnější kutnohorské stavby éry funkcionalismu a připomněl i silnou místní rezonanci tohoto stylu v porevoluční době.

Tématem Dne architektury 2019 byla v rámci výročí třicet let od sametové revoluce "Svobodná architektura" a podtématem "100 let Bauhausu". Autor přednášky si vzal za cíl spojit tato dvě zdánlivě nesouvisející témata, což se nakonec ukázalo jako dobře fungující osa, zvláště pro Kutnou Horu.  

Koncept funkcionalismu vycházel z definice „forma následuje funkci“. Jeho protagonista, švýcarský architekt Le Corbusier, připravil teoretickou základnu pro vydání několika manifestů, jimiž byl tento styl přijat jako mezinárodní. Od poloviny dvacátých let až do konce třicátých let minulého století byl vůdčím architektonickým stylem také v Československu.

Funkcionalismus se promítl do architektury Kutné Hory až na samém sklonku třicátých let, a to především díky instituci Spořitelny města Kutné Hory. Ta si pro své sídlo zvolila parcelu v samotném centru, na místě hotelu Modrý kříž v Tylově ulici. Plány novostavby bankovního domu vypracoval významný pražský architekt František A. Libra a stavba byla v letech 1937–1938 vystavěna. Pro ředitele této instituce navrhl týž architekt soukromou vilu v Kampánově ulici. Stavebním podnikem kutnohorské spořitelny byl také nájemní dům na Masarykově ulici od významného pražského architekta Richarda F. Podzemného, mj. autora tzv. Skleněného paláce, mimořádného díla pražského funkcionalismu.

Kutnohorskou architekturu funkcionalismu výrazně dokreslili stavby dvou pozoruhodných vil. Shodou okolností obě patřily spoluvlastníkům firmy na textilní zboží - Respo. V prvním případě jde o vilu Aloise Strnada v Kremnické ulici, postavenou v té nejtěsnější možné blízkosti chrámu sv. Barbory. Druhou byla exkluzívní vila manželů Reinigerových na dnešní Masarykově ulici, o níž si článek můžete přečíst zde

Jenže kromě těchto pár příkladů se v Kutné Hoře v období první republiky nezdařilo žádnou progresívní funkcionalistickou dominantu zrealizovat. I když krůček k tomu mělo samo Město - připomeňme například slibnou soutěž na Tylovo divadlo z roku 1928. Naplnění tak přišlo až na samém sklonku 20. století, v porevoluční době, kdy se pozornost obracela k období první republiky jako silné inspiraci. Největší projekt té doby v Kutné Hoře - sídlo České spořitelny od architekta Jiřího Krejčíka - vycházel právě z myšlenek "bílého" funkcionalismu. A tato odnož funkcionalistického stylu zarezonovala dokonce jestě na počátku 21. století, v činžovních domech v Družební ulici od téhož architekta.