Ve středověku bylo centrum města zastavěno daleko hustěji než dnes. Svědčí o tom archeologické nálezy sklepů domů pod plochou některých náměstí nebo pod zahradami a parky. První větší ztráty na zástavbě města přinesla pobělohorská doba, protože v průběhu rekatolizace musela nekatolická část obyvatelstva město opustit. Berní rula poté zaznamenává mnoho zpustlých domů.

Další citelné ztráty přinesly dva velké požáry. V roce 1770 zanikla pozdně gotická radnice na dnešním Palackého náměstí a v roce 1823 požár zachvátil tzv. Dolní město s kostelem Panny Marie Na Náměti. Byly to ale také reformy císaře Josefa II., kterými byly zrušeny dva církevní řády ve městě – jezuité a sedlečtí cisterciáci a zanikla také řada kostelů a kaplí. V neposlední řadě to bylo bourání staveb v 19. století, které už přestaly sloužit svému původnímu účelu, například Masné krámy nebo Katovna. V první polovině 20. století byla nejčastější příčinou zboření měšťanských domů nová výstavba na jejich parcele (např. domy čp. 240, 383, 521, 278). Ve druhé polovině tohoto století to však byla změna vlastnických práv domů, dlouhodobé zanedbávání jejich údržby a zhoršující se stav podloží na poddolovaném území (např. domy čp. 6-8, 75, 353, 374, 375). V neposlední řadě to byla programová náhrada původní zástavby novostavbami (např. hotel Mědínek a budova Čs. Pojišťovny - domy čp. 317-321 nebo lékárna U Jednorožce čp. 62).

Zaniklou podobou města a jeho památek se zabývá celý projekt Zmizelá Kutná Hora. V této části našeho archivu najdete především zaniklé domy a další podobné stavby řazené podle čísel popisných a podle historických názvů.