Zmizelá Kutná Hora   »  Novinky

Masarykova ulice - architektonický fenomén

Příležitost pomyslně se vrátit zpět do historie a nahlédnout spolu s historikem umění a kutnohorským památkářem Alešem Pospíšilem do architektonického vývoje někdejší spojnice historického jádra města se sedleckou katedrálou v průběhu uplynulého století, měli zájemci v rámci celostátního Dne architektury pořádaného o.s. Kruh letošní poslední zářijový víkend.

 
„Plejáda toho nejlepšího, co v kutnohorské architektuře vzniklo za uplynulých 100 let, je soustředěno doslova na jedné ulici,“ uvedl A. Pospíšil s tím, že Masarykova ulice je urbanisticky a architektonicky ojedinělá. Čestné místo tu zaujímají stavby z období první republiky. Od budovy Tylova divadla, kde byl sraz účastníků setkání, a kde průvodce vysvětlil historické souvislosti vzniku místa, vyrazil početný průvod po celkem sedmi stěžejních objektech, z nichž do tří bylo možné vstoupit. Unikátní je už pouhý fakt, že navštívené objekty vznikaly za sebou v časové posloupnosti a každý v jiném architektonickém stylu. Přenesme se tedy znovu do slunečného zářijového odpoledne a projděme se stavbami, kterým patří čestné místo v dějinách české moderní architektury.
 
První zastavení je u modlitebny církve bratrské, kterou v roce 1924 navrhl brněnský architekt František Uherka v tzv. národním stylu. „Inspiraci tento styl hledal v ornamentech slovanského lidového umění a měl ambice stát se po roce 1918 univerzálním slohem nové republiky. Typicky používanými tvary byly všudypřítomné obloučky“ upřesnil Pospíšil. Cestou dál míjíme symbol prvorepublikové architektury v Kutné Hoře, Zemskou průmyslovou školu postavenou podle projektu místního architekta Rudolfa Ryšána v neoplasticistickém stylu. „Vítězný projekt vzešel z architektonické soutěže v roce 1924, ale v budově se začalo vyučovat až od září 1930. Nejprve se postavily dílny, kde se vyráběly všechny kovové součásti na stavbu, poté následoval vlastní objekt školy“, uvedl průvodce. Za nejkvalitnější architekturu první republiky v Kutné Hoře je odborníky považován dům Československých vojenských gážistů, tzv. gážisťák. Autorem projektu byl Jiří Kroha, jeden z nevlivnějších architektů 20. století. „Realizace se v letech 1925–1927 dočkala jen jedna část komplexu, podle projektu měl naproti přes Masarykovu ulici stát zrcadlově totožný dům“ zmínil Pospíšil. Po levé straně potom míjíme funkcionalistický činžovní dům, který pro svoje zaměstnance nechala v roce 1939 vystavět městská spořitelna. „Funkcionalismem vrcholil vývoj architektonických stylů éry 20. a 30. let minulého století. Městská spořitelna si plány činžáku objednala u architekta Richarda Podzemného, významného funkcionalistického architekta, který je autorem tzv. „Skleňáku“ v pražském Bubenči. Ve své době to byl nejluxusnější funkcionalistický činžák v Praze, který nabízel nejmodernější výdobytky moderního bydlení - podzemní garáže, podlahové topení v bytech, střešní sluneční lázně, prosklené zimní zahrady, apod. Některé z těchto prvků použil architekt Podzemný i v Kutné Hoře,“ podotkl kunsthistorik.
 
Následovala ještě další zastavení se zajímavým výkladem, ale tím vrcholným byla Zelenkova vila. V loňském roce byl tento dům, který představuje podle slov A. Pospíšila vyvrcholení prvorepublikové éry nejen v Masarykově ulici, ale i celé Kutné Hoře, samostatným tématem Dne architektury. Opuštěná vila ukrytá v zahradě za velkou ohradou střeží smutné příběhy a osudy jejích stavebníků – manželů Gréty a Lea Reinigerových i kutnohorského rodáka, významného českého architekta, scénografa a designéra Františka Zelenky, který ji pro ně navrhl (více o Zelenkově vile zde). Město Kutná Hora řeší možnosti využití této vily, kde se do současné doby po řadě přestaveb zachovalo ještě několik hodnotných prvků.
 
„Masarykova ulice je ukázkou vývoje kutnohorské architektury v průběhu posledních 100 let. My jsme se v rámci Dne architektury věnovali tomu nejlepšímu, co zde vzniklo, tedy stavbám z období první československé republiky. Ale vývoj na této nejdelší ulici s přímým průhledem v Kutné Hoře tím neskončil. Po druhé světové válce tu vyrostly činžovní domy pro zaměstnance sedlecké tabačky, následovala mohutná panelová výstavba ze 70. let, a dosavadní vývoj zakončila první porevoluční architektura - objekt České spořitelny na křižovatce U Podlipných podle návrhu architekta Jiřího Krejčíka. Masarykova ulice, kterou z těchto důvodů považuji za celoměstský fenomén, si určitě zasloužila pozornost, kterou jsme ji v rámci Dne architektury věnovali,“ dodal Aleš Pospíšil.
 
Monika Pravdová

 

Napište nám

Hledáme další prameny a sbírky!

Všechna políčka formuláře musí být vyplněná.
Buďte bez obav – vaše údaje jsou u nás v bezpečí a nikdy je nikomu neposkytneme.

Vyhledávání v digiarchivu