Počítačová hra uvedená 4. února 2025 přenáší hráče do středověké Kutné Hory. Warhorse Studios oslovilo ke spolupráci kunsthistorika a kutnohorského památkáře Aleše Pospíšila.

Tvůrci na detailním zpracování významných lokací v Kutné Hoře, kde pokračuje příběh hlavního hrdiny Jindřicha ze Skalice, započatý v prvním dílu z roku 2018 na Sázavsku, spolupracovali s Alešem Pospíšilem, historikem umění, kutnohorským památkářem a autorem řady publikací o historické architektuře města. „Když mě ještě v předcovidové době oslovili, měli již herní plán připravený, a terén namodelovaný. Naše spolupráce tak zahrnovala detailnější zpracování tří nejvýznamnějších objektů, a to zejména Vlašského dvora, chrámu sv. Barbory a sedlecké kostnice, jak mohly vypadat v roce 1403,“ uvedl Aleš Pospíšil, ale upozornil, že podobu města v předhusitském období nelze přesně vědecky doložit. Přesto výzvu přijal a při rekonstrukci objektů vycházel z dosavadních poznatků, vlastního výzkumu i doposud nepublikovaných zjištění.

Vlašský dvůr: nádvoří dominovaly královský palác s kaplí, hned vedle i dýmník gysárny

„Například Vlašský dvůr v té době představoval čerstvě zmodernizovanou stavbu uzpůsobenou pro časté pobyty krále Václava IV., která v sobě unikátně spojovala několik funkcí: obrannou, výrobní a rezidenční“, podotkl Aleš Pospíšil s tím, že asymetrickému objektu s nestejně vysokými křídly kolem centrálního nádvoří dominovaly královský palác s kaplí, ale hned vedle i dýmník gysárny, kde byla mincovní slitina odlévána do prutů zvaných cány, které byly následně zpracovávány v přízemních kovárnách zvaných šmitny. Původní podoba Vlašského dvora, jak skutečně vypadal ve středověku, se podle slov památkáře nedochovala, rekonstrukce pro počítačovou hru proto vycházela z písemných pramenů a fotografií z přestavby v 19. století publikovaných na autorových stránkách Zmizelá Kutná Hora.

Chrám sv. Barbory byl ve středověku součástí samostatného areálu obehnaného hradbou

„Ze stavebně historické analýzy chrámu vyplývá, že v roce 1403 stál kaplový věnec kolem chóru s navazujícími předsíněmi a sakristií, a právě někdy v této době byla upravována dispozice z původně projektovaného trojlodí na pětilodí. Tvorba podkladů se časově sešla s mojí disertační prací na FFUK v Praze na téma stavebních proměn chrámu od 14. století do současnosti,“ zdůraznil Aleš Pospíšil a dodal, že trochu jiný názor než tvůrci hry má na tehdejší podobu zastřešení chrámu a zejména na objekt kaple Božího Těla, který dle jeho výzkumu nebyl nikdy dostavěn, kdežto ve hře je zpodoben jako dokončený.

Také sedlecký areál byl na počátku 15. století k nerozeznání od dnešního stavu

„Základem pro rekonstrukci klášterního areálu se stala moje publikace Sedlec – příběh podivuhodného místa Kutné Hory z roku 2015. Kniha obsahuje počítačové rekonstrukce vývoje areálu, tedy i pro 14. a 15. století,“ doplnil Aleš Pospíšil a podotkl, že při tvorbě podkladů pro podobu kostnice využil i nových zjištění z opravy památky, která je prováděna již více než deset let. „Každá generace badatelů pracuje s jiným historickým poznáním, má k dispozici další prameny, informace ze stavebně historických a archeologických průzkumů,“ upozornil kunsthistorik a dodal, že ani ty nejaktuálnější poznatky o objektech nemusejí být pro účely hry ty nejdůležitější. „Je nutné si uvědomit, že nejde o vědecký dokument, ale o počítačovou hru, která má svůj scénář i technické limity,“ uzavřel Aleš Pospíšil.

Monika Pravdová