Čtenáři Kutnohorských listů se po deset měsíců měli možnost seznamovat s širokou plejádou architektonických slohů zastoupených v Kutné Hoře a okolí a zároveň si zasoutěžit.

Deset slohů architektury v Kutné Hoře je název kurzu pro veřejnost, který organizuje Nadace Kutná Hora – památka UNESCO. Příležitost nahlédnout do plejády architektonických slohů zastoupených v Kutné Hoře a okolí měli i čtenáři Kutnohorských listů. Redakce ve spolupráci s lektorem kurzu, historikem umění a kutnohorským památkářem Alešem Pospíšilem, připravili desetidílný seriál spojený se soutěží. Soutěž byla ukončena vyhlášením výsledků v září 2023 na stránkách Kutnohorských listů

Románský sloh

Ačkoliv Kutná Hora vznikla až ve 14. století, příklady románské architektury ze 12. a 13. století se nacházejí v těsné blízkosti města i okolních obcích. Na prvním místě je to bývalý sedlecký klášter, kde románský byl předchůdce dnešní katedrály a dodnes je to opatská kaple v areálu tabákové továrny. Románského původu byl také kostelík sv. Václava v zaniklé obci Pněvice, která ležela v blízkosti železniční zastávky K. Hora – Předměstí. Ale skutečně výjimečné příklady románského umění v celorepublikovém měřítku jsou kostely v obci Jakub a Záboří nad Labem. Románský sloh vniknul v 11. století v Itálii a stavební principy vycházely z tradice antického Říma, odkud pramení i pojmenování slohu. Charakteristickými prvky jsou silné zdi staveb z pečlivě opracovaných kvádříků, úzká okna, obloučky pod římsou nebo půlkruhem ukončené portály.

Otázka: Jakou románskou stavbu v okolí K. Hory zachycuje první fotografie?

Gotika

Pro Kutnou Horu je gotika stěžejním architektonickým slohem, který se zde uplatnil ze všech slohů nejdéle – od počátku 14. století do poloviny 16. století. Tehdy vznikl rozsáhlý hradební systém města, uliční síť, parcelace měšťanských domů i městské dominanty – paláce a chrámy. Rozvinutý vrcholně a pozdně gotický sloh sem přinášely stavební hutě z kláštera v Sedlci a Pražského hradu. Objekty jako je Vlašský dvůr, chrám sv. Barbory nebo Kamenná kašna a Kamenný dům jsou přímo učebnicí těch nejzdařilejších prvků, které nám gotika v Čechách zanechala. Gotický sloh vzniknul ve Francii kolem poloviny 12. století v okolí Paříže a šířil se od poloviny 13. století k nám přes německy mluvící země. Charakteristickými prvky je odhmotnění struktury staveb, ve kterých je velká role přiznána světlu, klenby s kamennými žebry a jednotícím tvaroslovným prvkem je lomený oblouk.

Otázka: Interiér kterého kutnohorského kostela uzavírá klenba na druhé fotografii?

Renesance

Renesančních stavebních památek už dnes v Kutné Hoře mnoho nenajdeme. Zanikly buď vlivem častých požárů, nebo přestaveb v pozdějších dobách. Ale v období od poloviny 16. století do bitvy na Bílé hoře 1620 se ve městě pilně stavělo. Renesanční podobu tak například dostala část Vlašského dvora včetně přilehlého Mincmistrovského domu a dnešního Arciděkanství, malířsky vyzdobeny byly fasády pozdně gotické radnice stojící na místě Palackého náměstí, na čtyřkřídlou budovu s uzavřeným nádvořím byl proměněn Hrádek. Dnes jsou však jedinými významnějšími ukázkami kutnohorské renesance především portály objektů. Renesanční sloh vznikl v Itálii a známe dokonce rok a místo, kde k tomu došlo: 1401 ve Florencii. Návratem k antickým ideálům a inspirací antickými stavbami se tento sloh obrací k člověku, jeho hodnotám a proporcím, kterým se přizpůsobuje i architektura. 

Otázka: V jaké kutnohorské ulici najdeme renesanční portál na třetí fotografii?

Baroko

Baroko je vedle gotiky druhým stavebním slohem, který se zapsal do výrazu Kutné Hory a setrval zde od poloviny 17. do sklonku 18. století. Stavební a umělecká činnost byla spjata zejména s třemi církevními řády. Jezuité svojí kolejí propojili město v hradbách s chrámem sv. Barbory, Voršilky založily velkoryse rozvržený areál a cisterciáci v nedaleké Sedlci obnovili katedrálu ve stylu barokní gotiky J. B. Santiniho – Aichela a rozšířili barokní konvent. Centrum Kutné Hory ovlivnily významnou měrou sochy a sousoší, jejichž koncentrace na tak malém prostoru nemá mimo centrální část Prahy v Čechách srovnání. Barokní sloh vzniknul na konci 16. století v Římě a stavby měly prvořadý cíl ohromit diváka mocí tehdejší katolické církve. Charakteristickým rysem slohu jsou dynamicky hybné struktury staveb – jejich fasád, půdorysů i umělecké výzdoby.     

Otázka: V jaké kutnohorské barokní stavbě se nachází schodiště na čtvrté fotografii?

Klasicismus

Klasicistní architekturu v Kutné Hoře v první polovině 19. století ovlivňovala bezesporu nejvytříbenější stavba tohoto stylu v Čechách – zámek Kačina. Stavba trvala dvacet let a dokončovací práce se překrývaly s jednou z největších katastrof novodobých dějin Kutné Hory, velkým požárem, který 9. května 1823 zachvátil spodní polovinu města včetně kostela Na Náměti a údajně poškodil 129 domů. Po této události se město začalo pozvolna proměňovat regulacemi a dlážděním ulic, střízlivými fasádami domů bez loubí a střechami s krytinou z typických červených bobrovek. Klasicismus vznikl na sklonku 18. století ve Francii, jako reakce na změny ve společnosti v důsledku Velké francouzské revoluce. Nejen ve filozofii a myšlení, ale i v architektuře a umění je tento styl charakteristický uplatňováním střízlivého rozumu, srozumitelnosti a elegance.

Otázka: Jaké domovní znamení dalo jméno klasicistnímu domu na páté fotografii?

Historismus

Období druhé poloviny 19. století je z hlediska vývoje architektury jediné, které nevytvořilo vlastní nový sloh, ale ‚reprodukovalo’ starší historické formy. Vybíraly se takové, které by nejlépe odpovídaly účelu zvolené stavby: pro kostely to byla např. gotika, pro radnice renesance, pro divadla baroko. Zásadní inovace se tedy neodehrály v rovině stylové, ale technické, díky vědecko-technickému vývoji doby. Kutná Hora byla tehdy obohacena řadou nových typů staveb oblečených do různých kabátů – pseudoslohů – ať už to byly školy, špitál, cukrovar, vily nebo činžovní domy, ale pozornost se soustředila hlavně na restaurování nejvýznamnějších památek, tedy chrámu sv. Barbory, Vlašského dvora nebo Kamenné kašny. Historismus byl celoevropské hnutí, které čerpalo z tradic konkrétních národů v hledání jejich vlastní identity a historie.

Otázka: V jakém slohu byla postavena kaple při Voršilském klášteře na šesté fotografii?

Kubismus

Zatímco tradiční architektonické slohy jako gotika nebo baroko trvaly staletí, období první poloviny 20. století je charakteristické rychlým střídáním a překrýváním architektonických stylů, které byly oblíbené třeba jen několik let. Kubismus byl charakteristický užíváním motivů hranolu, jehlance nebo pyramidy a stavby většinou svojí nekompaktní siluetou. Kutná Hora se může pochlubit třemi příklady tohoto stylu – kinem Modrý kříž, býv. octárnou a unikátním náhrobkem malíře F. Jeneweina na městském hřbitově z let 1910–1913, kdy tento styl prožíval „heroické“ období. Kubismus vznikl ve Francii a nejprve to byly obrazy, v nichž malíři rozkládali zachycené předměty na nejjednodušší geometrické tvary, v Čechách však kubismus ovládl všechny druhy umění v čele s architekturou a dosáhl tak renomé světového měřítka.  

Otázka: Kterou stavbu zakončuje expresivně tvarovaný štít na sedmé fotografii?

Funkcionalismus

V rámci avantgardních architektonických stylů 1. poloviny 20. století zaujímá funkcionalismus významné postavení, v meziválečném období byl dokonce vůdčím architektonickým stylem v Československu. Také v Kutné Hoře zanechal několik pozoruhodných příkladů. Byla to především instituce Městské spořitelny, která si vybudovala své sídlo v centru města, dokonce nadohled od hlavního náměstí a pro své elitní zaměstnance také činžák ve čtvrti Hlouška. Dalšími příklady jsou vily dvou majitelů textilní továrny Respo – jedna v blízkosti chrámu sv. Barbory a druhá v Hloušce, zvaná Zelenkova, jejíž finanční rozpočet se blížil jednomu milionu tehdejších korun. Koncept funkcionalismu vycházel z definice „forma následuje funkci“ a stavby tohoto stylu ihned poznáme – připomínají kostky, mají plochou střechu a bílou fasádu členěnou dlouhými pásovými okny.

Otázka: Ve které kutnohorské ulici najdeme funkcionalistický objekt na osmé fotografii?

Socialismus

Po převzetí vlády komunistickou stranou v roce 1948 se situace na poli architektury a umění zcela změnila. Dříve samostatné ateliéry a stavební firmy se slučovaly do státních projektových podniků, kolektivně se plánovalo na pětiletky, oficiální umění bylo orientováno na východ po vzoru SSSR. V Kutné Hoře pro novou architekturu mnoho příležitostí nezbývalo. V roce 1961 bylo historické centrum vyhlášeno městskou památkovou rezervací a velká pozornost se soustředila na havarijní stav podzemí i několika vybraných objektů – vždyť připomeňme, že Kutná Hora byla tehdy odborníky charakterizována jako „stavebně nejohroženější město v Československu“! Architektonické styly jako Socialistický realismus, Bruselský styl nebo brutalismus bychom v Kutné Hoře našli jen minimálně, šlo spíše o tzv. kontextuální nebo jednotvárnou panelovou výstavbu.  

Otázka: Jaký objekt na deváté fotografii je nejvýznamnějším příkladem období socialismu v K. Hoře?

Současnost

Sametová revoluce v roce 1989 přinesla zásadní změny ve společnosti. Rozhodujícím momentem v novodobých dějinách Kutné Hory bylo v roce 1995 zařazení historického centra s chrámem sv. Barbory a katedrálou v Sedlci mezi památky světového dědictví. Pozornost se tudíž zacílila na památkový fond, na jehož obnovu byly v uplynulých třiceti letech vynaloženy přibližně 4 miliardy korun. Architektura novostaveb v historickém centru šla dvojí cestou – jedna směřovala k tradicionalismu a respektu ke kontextu, druhá k vzájemnému dialogu nebo i kontrastu. Příležitost k uplatnění soudobé architektonické i designérské tvorby poskytla především velkorysá adaptace bývalé Jezuitské koleje na muzeum moderního umění. Stala se tak významným celorepublikovým reprezentantem proudu, pro který se používá přiléhavý název „nové ve starém“.   

Otázka: Na kterém náměstí v Kutné Hoře najdeme novostavbu poslední fotografii?