Zmizelá Kutná Hora   »  Novinky

Soutěž 10 slohů architektury v Kutné Hoře

Navštivte právě probíhající kurz o architektuře a umění Kutné Hory virtuálně! Zapojte se do soutěže připravené společně s redakcí Kutnohorských listů. V celkem deseti dílech postupně představíme širokou plejádu architektonických slohů zastoupených v Kutné Hoře a okolí.

Deset slohů architektury v Kutné Hoře je název kurzu pro veřejnost, který organizuje Nadace Kutná Hora – památka UNESCO a probíhá v akademickém roce 2022/2023. Více se o kurzu dozvíte zde. Příležitost nahlédnout do plejády architektonických slohů zastoupených v Kutné Hoře a okolí mají i čtenáři Kutnohorských listů. Redakce ve spolupráci s lektorem kurzu, historikem umění a kutnohorským památkářem Alešem Pospíšilem, připravili desetidílný seriál spojený se soutěží.

Románský sloh

Ačkoliv Kutná Hora vznikla až ve 14. století, příklady románské architektury se nacházejí v těsné blízkosti města i okolních obcích. Na prvním místě je to bývalý sedlecký klášter, kde románský byl předchůdce dnešní katedrály a dodnes je to opatská kaple v areálu tabákové továrny. Románského původu byl také kostelík sv. Václava v zaniklé obci Pněvice, která ležela v blízkosti železniční zastávky K. Hora – Předměstí. Ale skutečně výjimečné příklady románského umění v celorepublikovém měřítku jsou kostely v obci Jakub a Záboří nad Labem. Románský sloh vniknul v 11. století v Itálii a stavební principy vycházely z tradice antického Říma, odkud pramení i pojmenování slohu. Charakteristickými prvky jsou silné zdi staveb z pečlivě opracovaných kvádříků, úzká okna, obloučky pod římsou nebo půlkruhem ukončené portály.

Otázka: Jakou románskou stavbu v okolí K. Hory zachycuje první fotografie?

Gotika

Pro Kutnou Horu je gotika stěžejním architektonickým slohem, který se zde uplatnil ze všech slohů nejdéle – od počátku 14. století do poloviny 16. století. Tehdy vznikl rozsáhlý hradební systém města, uliční síť, parcelace měšťanských domů i městské dominanty – paláce a chrámy. Rozvinutý vrcholně a pozdně gotický sloh sem přinášely stavební hutě z kláštera v Sedlci a Pražského hradu. Objekty jako je Vlašský dvůr, chrám sv. Barbory nebo Kamenná kašna a Kamenný dům jsou přímo učebnicí těch nejzdařilejších prvků, které nám gotika v Čechách zanechala. Gotický sloh vzniknul ve Francii kolem poloviny 12. století v okolí Paříže a šířil se od poloviny 13. století k nám přes německy mluvící země. Charakteristickými prvky je odhmotnění struktury staveb, ve kterých je velká role přiznána světlu, klenby s kamennými žebry a jednotícím tvaroslovným prvkem je lomený oblouk.

Otázka: Interiér kterého kutnohorského kostela uzavírá klenba na druhé fotografii?

Renesance

Renesančních stavebních památek už dnes v Kutné Hoře mnoho nenajdeme. Zanikly buď vlivem častých požárů, nebo přestaveb v pozdějších dobách. Ale v období od poloviny 16. století do bitvy na Bílé hoře 1620 se ve městě pilně stavělo. Renesanční podobu tak například dostala část Vlašského dvora včetně přilehlého Mincmistrovského domu a dnešního Arciděkanství, malířsky vyzdobeny byly fasády pozdně gotické radnice stojící na místě Palackého náměstí, na čtyřkřídlou budovu s uzavřeným nádvořím byl proměněn Hrádek. Dnes jsou však jedinými významnějšími ukázkami kutnohorské renesance především portály objektů. Renesanční sloh vznikl v Itálii a známe dokonce rok a místo, kde k tomu došlo: 1401 ve Florencii. Návratem k antickým ideálům a inspirací antickými stavbami se tento sloh obrací k člověku, jeho hodnotám a proporcím, kterým se přizpůsobuje i architektura. 

Otázka: V jaké kutnohorské ulici najdeme renesanční portál na třetí fotografii?

Baroko

Baroko je vedle gotiky druhým stavebním slohem, který se zapsal do výrazu Kutné Hory a setrval zde od poloviny 17. do sklonku 18. století. Stavební a umělecká činnost byla spjata zejména s třemi církevními řády. Jezuité svojí kolejí propojili město v hradbách s chrámem sv. Barbory, Voršilky založily velkoryse rozvržený areál a cisterciáci v nedaleké Sedlci obnovili katedrálu ve stylu barokní gotiky J. B. Santiniho – Aichela a rozšířili barokní konvent. Centrum Kutné Hory ovlivnily významnou měrou sochy a sousoší, jejichž koncentrace na tak malém prostoru nemá mimo centrální část Prahy v Čechách srovnání. Barokní sloh vzniknul na konci 16. století v Římě a stavby měly prvořadý cíl ohromit diváka mocí tehdejší katolické církve. Charakteristickým rysem slohu jsou dynamicky hybné struktury staveb – jejich fasád, půdorysů i umělecké výzdoby.     

Otázka: V jaké kutnohorské barokní stavbě se nachází schodiště na čtvrté fotografii?

Klasicismus

Klasicistní architekturu v Kutné Hoře v první polovině 19. století ovlivňovala bezesporu nejvytříbenější stavba tohoto stylu v Čechách – zámek Kačina. Stavba trvala dvacet let a dokončovací práce se překrývaly s jednou z největších katastrof novodobých dějin Kutné Hory, velkým požárem, který 9. května 1823 zachvátil spodní polovinu města včetně kostela Na Náměti a údajně poškodil 129 domů. Po této události se město začalo pozvolna proměňovat regulacemi a dlážděním ulic, střízlivými fasádami domů bez loubí a střechami s krytinou z typických červených bobrovek. Klasicismus vznikl na sklonku 18. století ve Francii, jako reakce na změny ve společnosti v důsledku Velké francouzské revoluce. Nejen ve filozofii a myšlení, ale i v architektuře a umění je tento styl charakteristický uplatňováním střízlivého rozumu, srozumitelnosti a elegance.

Otázka: Jaké domovní znamení dalo jméno klasicistnímu domu na páté fotografii?  

Napište nám

Hledáme další prameny a sbírky!

Všechna políčka formuláře musí být vyplněná.
Buďte bez obav – vaše údaje jsou u nás v bezpečí a nikdy je nikomu neposkytneme.

Vyhledávání v digiarchivu