Projekt Zmizelá Kutná Hora si letos připomíná desáté výročí od svého vzniku. Jedním z výstupů projektu byla stejnojmenná publikace, která se dočká ediční řady. V letošním roce vyjde kniha věnovaná vybraným stavbám První republiky.
Hlavním cílem projektu Zmizelá Kutná Hora byla digitalizace a zpřístupnění historických obrazových pramenů města na webových stránkách. Do současné doby se autorovi podařilo ze státních i soukromých sbírek soustředit bezmála dva tisíce obrazových dokumentů, vedut, archivních fotografií, mnohdy již zaniklé podoby města od 17. do 20. století. Přestože dnes mají srovnatelná města na svých webových stránkách zpracovaná pouhá „okénka do historie“, Kutná Hora se může pyšnit zcela unikátním projektem, který nemá v České republice obdobu.
Digitální archiv je tu pro veřejnost i odborníky
Bohatý fond archivních fotografií rozčleněný podle jednotlivých památek, domů, ulic a náměstí je na webových stránkách www.zmizelakutnahora.cz přístupný široké veřejnosti. „Aktivně ho využívají taky historikové, restaurátoři a projektanti při rekonstrukci kutnohorských památek,“ konstatoval autor projektu Aleš Pospíšil a připomenul obnovu dlažeb historického centra města, fasády Dačického domu nebo návrat fresky U Tří králů na dům u Vlašského dvora, kde materiály z Digitálního archivu sehrály při koncepci obnovy zásadní roli. V letošním roce se webové stránky Zmizelé Kutné Hory dočkají aktualizace tak, aby se daly snadněji prohlížet prostřednictvím mobilního telefonu a tabletu.
Nový díl edice připomene 1. republiku
Na publikaci Zmizelá Kutná Hora z roku 2009 naváže v nové edici kniha zaměřená na stavby první republiky. „Materiál shromažďuji už řadu let, ale hlavním impulzem k jeho prezentaci byla výstava v Dačického domě minulý rok, zaměřená právě na architekturu tohoto období. V rámci Dne architektury spolku Kruh jsem v roce 2017 uspořádal happening ve funkcionalistické Zelenkově vile a následující rok prohlídku Masarykovy ulice. Kutná Hora je stále veřejností vnímána jako město plné gotických a barokních památek, ale právě stavby období 1. republiky sehrály v novodobém vývoji města zásadní roli. Vždyť tehdy, poprvé v dějinách města, překročil počet postavených domů na předměstích samotné historické jádro. Stavby jako je kino Modrý kříž, Průmyslovou školu, Gážisťák nebo Spořitelnu (dnes KB), je už nutné brát za rovnocenného partnera tradičním historickým stavbám Kutné Hory“ zdůraznil kunsthistorik s tím, že nová edice chce přinést detailnější pohled na jednotlivé stavby. „Na přípravě knihy mě hlavně těšila spolupráce s majiteli vybraných domů. Řada z nich ukrývá v rodinných archivech plány a rozpočty, ale také příběhy původních majitelů. Stavby z 1. republiky ještě povětšinou nejsou památkově chráněné a tak u nich došlo v průběhu času k necitlivým úpravám. Proto vždycky zajásám, když se objeví nějaká dobová fotografie, která zachycuje původní stav nebo dokonce v popředí i svého majitele“ podotkl Aleš Pospíšil.
Ediční řada Zmizelé Kutné Hory bude pokračovat
„Další díly ediční řady budou překvapením, mám rozpracováno už několik témat. Neopomenu výročí, která se ke stavbám nebo architektům váží – například zanedlouho si připomeneme 300 let od úmrtí Jana Blažeje Santiniho nebo narození architekta Rudolfa Ryšána, autora stěžejní stavby první republiky v Kutné Hoře – Průmyslové školy. Těším se na stavby socialismu, které připomenou, jak se rozvíjela zástavba sídliště, nevynechám ale ani pohled do hlubší historie města, například monografií chrámu sv. Barbory“ upřesnil Aleš Pospíšil. Jednotlivé díly edice pak bude možné chronologicky seřadit a získat tak ucelenou řadu publikací, která nemá v kutnohorské historiografii srovnání. Archívní fotografie a plány budou doplňovat ilustrace kutnohorského grafika Jiřího D. Dostála a netradiční záběry fotografa Jiřího Podrazila. Každý díl edice bude odlišen barevně.
Monika Pravdová
