Zmizelá Kutná Hora   »  Novinky

4. přírůstek Digitálního archivu: Historické mapy

15. prosince 2010
Mapové podklady mají zásadní význam při studiu dějin města, v detailech jeho půdorysu i v širších geografických souvislostech. Nové přírůstky pocházejí z několika našich veřejných sbírek, ale také z Vídně a byly zpracovány v rámci Historického atlasu Kutné Hory.
Povšimněme si těch nejpozoruhodnějších. Mapa mlýnů a hutních zařízení na Bylance a Vrchlici vznikla kolem roku 1730 jako příloha ke sporu o vrchnostenskou pravomoc nad jedním z mlýnů mezi kutnohorským horním úřadem a městskou radou. V pravé části mapy vidíme vedutu Kutné Hory, jíž dominuje chrám sv. Barbory ještě se stanovými střechami propojený s čerstvě dokončeným východním křídlem Jezuitské koleje, z poněkud schematicky načrtnuté zástavby města pak ční věž kostela sv. Jakuba.

O dvacet let mladší pozoruhodná a dosud nepříliš známá mapa Johanna Mitise zachycuje území kutnohorského rudního revíru i s vodními díly, která s ním souvisejí. V levé části je rybniční soustava v okolí Malešova, ve střední části je vlastní rudní revír a vpravo plavební kanál pro plavení dříví od Labe u Veletova ke Skalce. Na mapě jsou na základě terénních pozůstatků po dolování vyznačena jednotlivá pásma a žíly, jejichž průběh je idealizován do podoby přímek. Výtvarně nejpůsobivější je ztvárnění města Kutné Hory přibližně uprostřed mapy (výřez viz. titulní obrázek novinky). Autor výstižně a z nadhledu zaznamenal prostorovou strukturu města. To je pevně vymezeno hradbou s hlavními čtyřmi branami – Kouřimskou, Kolínskou, Klášterskou a Čáslavskou. Z horizontu zástavby vystupují hlavní dominanty, kostely a veřejné stavby, domovní zástavba je načrtnuta schematicky. Pozoruhodné je zachycení například pozdně gotické radnice, nad jejíž střechu vystupují dvě věže (z pozdějšího vyobrazení známe pouze jednu) a chrám sv. Barbory má trojstanovou střechu, ačkoliv ve skutečnosti měl již patnáct let střechu s rovným hřebenem. J. Mitis zachytil obraz města, ve kterém základní uliční síť a bloková zástavba domů zůstávaly stále gotické. To lze pozorovat například na typech domů s převažujícími sedlovými střechami orientovanými do hloubky parcel. Také barevnost střech s šedočernými šindelovými krytinami doplňovalo jen několik solitérů s nespalnými krytinami z tašek nebo plechu. Baroko vstoupilo do města nejen velkými klášterními komplexy dvou církevních řádů – jezuitů a voršilek a proměnou siluet střech hlavních dominant, ale také rozsáhlejšími plochami zeleně v jihovýchodní části města a vinicemi v areálu Jezuitské koleje.

V roce 1834 vznikl rukou Josepha Krehana plán zachycující soustavu kutnohorských kašen, do nichž byla vedena voda již od pozdního středověku z prameniště u Bylan. V letech 1834–1846 se městská rada rozhodla postupně nahradit starší dřevěné potrubí ocelovými rourami. Většinou byly respektovány trasy, které byly vytyčeny již ve středověku, tedy voda byla městem vedena dvěma směry: od vodojemu za Kouřimskou branou do Kamenné kašny a odtud dvěma směry – k Vlašskému dvoru a Dolní město a na Panské (dnešní Palackého) náměstí k pivovaru.

Před polovinou 19. století vznikl plánek menších rozměrů od J. A. Kliky. Mapa půdorysně vychází z Indikační skici stabilního katastru Kutné Hory z roku 1839, zachycuje však detailněji například úpravy jednotlivých zahrad ve městě. Upoutá především řešení zahrady Voršilského kláštera a Jezuitské koleje či plochy, na které později vznikla Sokolovna.
Kutná Hora a okolí na Müllerově mapě Čech, 1720, Historický ústav AVČR Praha
Kutná Hora a okolí na Müllerově mapě Čech, 1720, Historický ústav AVČR Praha
Mlýny a hutě na Vrchlici a Bylance, kolem 1730, Národní archiv Praha
Mlýny a hutě na Vrchlici a Bylance, kolem 1730, Národní archiv Praha
Kutná Hora a okolí na důlní mapě, J. Mitis, 1750, Österreichisches Staatsarchiv − Finanz- und Hofkammerarchiv, Vídeň
Kutná Hora a okolí na důlní mapě, J. Mitis, 1750, Österreichisches Staatsarchiv − Finanz- und Hofkammerarchiv, Vídeň
Kutná Hora na Prvním vojenském mapování Čech, 1780-1783, Österreichisches Staatsarchiv − Kriegsarchiv, Vídeň, výřez
Kutná Hora na Prvním vojenském mapování Čech, 1780-1783, Österreichisches Staatsarchiv − Kriegsarchiv, Vídeň, výřez
Mapa kutnohorského důlního revíru, F. Fischer, 1796, Státní okresní archiv Kutná Hora
Mapa kutnohorského důlního revíru, F. Fischer, 1796, Státní okresní archiv Kutná Hora
Kutná Hora na mapě Čáslavského kraje, F. J. J. Kreybich, 1833, Historický ústav AVČR Praha
Kutná Hora na mapě Čáslavského kraje, F. J. J. Kreybich, 1833, Historický ústav AVČR Praha
Horizontální projekce vodovodu v Kutné Hoře, A. Rausch, 1834, Státní okresní archiv Kutná Hora
Horizontální projekce vodovodu v Kutné Hoře, A. Rausch, 1834, Státní okresní archiv Kutná Hora
Císařský otisk mapy stabilního katastru města Kutné Hory, 1839, Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha
Císařský otisk mapy stabilního katastru města Kutné Hory, 1839, Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha
Mapa města Kutné Hory, J. A. Klika, 1848, Státní okresní archiv Kutná Hora
Mapa města Kutné Hory, J. A. Klika, 1848, Státní okresní archiv Kutná Hora
Zeměpisná mapa horních formací v okolí Kutné Hory, J. Krehan, 1849, České muzeum stříbra v Kutné Hoře
Zeměpisná mapa horních formací v okolí Kutné Hory, J. Krehan, 1849, České muzeum stříbra v Kutné Hoře
Kutná Hora na Druhém vojenském mapování Čech, 1851−1852, Österreichisches Staatsarchiv − Kriegsarchiv, Vídeň
Kutná Hora na Druhém vojenském mapování Čech, 1851−1852, Österreichisches Staatsarchiv − Kriegsarchiv, Vídeň
Plán města Kutné Hory, A. Zavadil, 1887, Státní okresní archiv Kutná Hora
Plán města Kutné Hory, A. Zavadil, 1887, Státní okresní archiv Kutná Hora

Zpět